Rok bez hokeje, nervozita... A teď zlato! Nevěřím, že jsem byl klíč, culí se Barkov
Aleksander Barkov
|
Foto: Martin Domanský
(CURYCH, od naší zpravodajky) Dvakrát v řadě dovedl Floridu jako kapitán ke Stanley Cupu, letos vinou zranění v přípravném utkání neodehrál jediný zápas, přesto Finsko neváhalo a povolalo ho na šampionát. A udělalo dobře – Aleksander Barkov s kapitánským céčkem na hrudi navigoval Suomi po čtyřech letech k titulu mistrů světa. „Že jsem byl já klíčem k úspěchu? Tomu nevěřím,“ směje se pyšný Barkov.
Po strop naplněná Swiss Life Arena sledovala vyrovnanou bitvu. S ubíhajícím časem bylo jasné, že utkání rozhodne jeden jediný gól. „Připadalo mi, že tenhle zápas nikdy neskončí. Šance byly na obou stranách, oba týmy trefily pár tyček, ale gól nepadl. Byl to opravdu vyrovnaný zápas po celou dobu,“ přikyvuje finský kapitán Barkov.
Domácí fanoušci hnali Švýcary po celou dobu a pevně věřili, že tentokrát už jim zlato neunikne. Jejich nepřetržité skandování však utnul v čase 70:42 finský útočník Konsta Helenius a Švýcarům potřetí za sebou vysněný titul těsně uniknul. „Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co se vlastně stalo a že ten zápas nakonec skončil,“ líčí nadšený Barkov, pro kterého jde o první titul mistrů světa.
Pro zlatého střelce měl pochopitelně jen slova chvály. „Je skvělý. Naprosto skvělý. Opravdu výjimečný, na ledě i mimo něj,“ vynášel ho do nebes, zatímco jeho spoluhráči velebili jeho a říkali, že právě on je tím hráčem, který Finy dovedl až na trůn. „Tomu nevěřím,“ směje se Barkov.
„Je to týmová hra. Každý hráč, každý člen realizačního týmu je v téhle partě důležitý. A to je ten důvod, proč Finsko uspělo, protože jsme si to uvědomovali a každý pro to udělal hrozně moc práce,“ říká pyšně finský kapitán.
„Připadalo mi, že tenhle zápas nikdy neskončí.“
Finové si šli tvrdě za svým cílem od začátku turnaje, o čemž svědčí i fakt, že před čtvrtfinále s Čechy většina finských médií už řešila soupeře pro semifinále jakoby čtvrtfinále vlastně ani nebylo. Vysoké sebevědomí potvrdil i Barkov těsně po vítězném finále. „Věřil jsem už od Euro Hockey Tour ve Švédsku,“ netají se.
Pro Barkova začala sezona smutně, o to veseleji právě skončila. „Když jsem přišel do týmu, tak jsem byl trochu nervózní. Úplně všechny jsem neznal a rok jsem nehrál,“ zmiňuje svoje obavy. „Kluci mě ale vzali do party a postupně přibývaly známé tváře. Přišel Mikko, Olli, Konsta… A pak už jsem měl pocit, že to musíme vyhrát,“ říká šťastný Barkov, který byl před povoláním do finské reprezentace 324 dní bez hokeje.
„Jaké budou oslavy? To se teprve uvidí.“
Jaké je slavit Stanley Cup, to už Barkov ví. S Floridou zvedl nad hlavu nejcennější hokejovou trofej hned dvakrát v řadě. A jak budou vypadat oslavy titulu mistra světa? „To se teprve uvidí. Nedokážu říct,“ usmíval se Barkov, jenž má tak s finskou reprezentací kompletní sbírku – bronz z olympiády 2014, stříbro z mistrovství 2016 a nyní zlato.
Share on Facebook
