Postava ze zámoří: Debut v NHL byl blízko. Vypráví o farmě, těžkých chvílích i sázkách na Kometu
Michal Postava
|
Foto: nhl.com
Prožívá první sezonu v zámoří. A zase Michal Postava zazářil! S procentuální úspěšností zásahů dosahující téměř 94 procent patřil v základní části k nejlepším mužům s maskou ve farmářské AHL. „Hokej na úzkém kluzišti si užívám víc než ten, na který jsem byl zvyklý z Evropy. V brance jsem trpělivější,“ všímá si chlapík, co loni vychytal titul Kometě, v exkluzivním rozhovoru pro web Hokej.cz.
V Grand Rapids se vám blíží start play off AHL. Bude to další velká jízda s vámi v hlavní roli?
Bylo by to hezké. (usmívá se) Strašně se těším. Vždycky jsem byl gólman, který si zápasy o všechno užíval. Právě kvůli nim hrajeme hokej. Nepatřím k těm, kterým se pod tíhou zlomových okamžiků rozklepou kolena. Naopak bych řekl, že play off mě dokáže vybičovat k nejlepším výkonům.
Už víte, jestli do klíčové fáze sezony vstoupíte jako jednička vy, nebo kolega Sebastian Cossa?
Zatím ne. Očekávám, že plán se dozvíme v nejbližších dnech.
Ptát se na to, jak spolu vycházíte, je asi zbytečné, takže jinak... Máte si co říct i mimo hokej?
Jo, na tréninky jezdíme spolu a většinou ani jeden z nás nezavře pusu. (směje se) Řešíme v podstatě všechno. Často mluvíme o životě, máme spolu fantastický vztah.
„Vždycky v sobě máte motivaci a snahu posunout se do NHL.“
Dobře, jenže AHL je specifická soutěž, ve které je pro většinu hokejistů hlavní motivací dostat se do NHL. Člověk musí být sobec, ne?
Vždycky v sobě máte motivaci a snahu posunout se do NHL. Každopádně momentálně se soustředím na Grand Rapids a na to, abychom jako tým získali co největší úspěch. Sebastianovi přeju jen dobré a věřím, že on mně taky. Ale jasně, zdravá rivalita mezi námi je. Koneckonců chytat vždycky může jen jeden. Každopádně je pravda, že v AHL narazíte na hráče, kteří myslí primárně na sebe.
Ze všeho nejdříve vás v play off čeká série proti Manitoba Moose, jaký je to soupeř?
Nepříjemný. První dva zápasy odehrajeme u nich, takže doufám, že alespoň jeden zvládneme. Winnipeg se neprobojoval do play off NHL, takže budou mít k dispozici kompletní kádr. Mají šikovné útočníky i obránce. Nic jednoduchého.
Na druhou stranu i Grand Rapids dostane injekci kvality. Pomůže vám například švédský zadák Axel Sandin–Pellikka...
Skvělý obránce, který má před sebou velkou kariéru. Je na něm vidět obrovský přehled ve hře a sebevědomí. Švédských beků máme momentálně v týmu několik, říkáme jim „švédská mafie“. Věřím, že nám hodně pomůžou.
V základní části jste nasbírali nejvíc bodů z celé AHL. Kde hledat kouzlo Griffins?
Všechno si sedlo. Máme čtyři vyrovnané útoky, kvalitní obranu a my brankáři na tom jsme taky dobře. Dalším důležitým prvkem je hra speciálních formací, která nám vychází. Oslabení máme nejlepší v soutěži.
Klub bude útočit na svůj historicky třetí Calder Cup. Zažívá město hokejovou horečku?
O tom si popovídáme po play off, sám jsem zvědavý, jak to bude vypadat. Každopádně v základní části bylo dost našich zápasů vyprodaných. Město hokejem žilo.
Loni jste zažil mistrovské play off v Brně, takže máte s čím porovnávat…
Pravda, laťka je nastavená vysoko. Nicméně v zámoří se fandí jinak. Nejsou tu klasické kotle za bránou, které známe z Česka, takže i na tohle je třeba brát ohled. Zkrátka odlišná kultura. Hokej tu vnímají spíše jako společenskou událost.
„Hokej tu vnímají spíše jako společenskou událost.“
Přesun do zámoří každopádně klapl na jedničku, že?
Vyšlo to až nad očekávání. Mám radost. I když musím říct, že jsem zažil i těžké chvíle. Hlavně v listopadu, když mě postihlo zranění a já se dva měsíce léčil. Psychicky složité období. Pomáhalo mi, že jsem byl s týmem v neustálém kontaktu.
Slýchám názory, že AHL je soutěž bez velkých systémů a nahou dolů. Máte podobný pocit?
Ano, hraje se opravdu ve velkém tempu. Je strašně znát, že týmy dávají prostor především mladým hráčům. Většina mančaftů spoléhá na ryze ofenzivní hokej.
Takže brankáři se nenudí…
To fakt ne. (usmívá se) Úzká kluziště dělají hodně. Protihráči střílí prakticky z každé pozice, takže musíte být neustále ve střehu, protože puk může přiletět odkudkoliv. Ale já si to užívám víc než hokej, na který jsem byl zvyklý z Evropy.
Na pověstný zámořský důraz v předbrankovém prostoru jste si zvykl?
Přizpůsobil jsem se. V AHL si nemůžete vzít trenérskou výzvu ohledně sporných situací v brankovišti, jako třeba v NHL nebo v Evropě, takže je třeba vyhýbat se kontaktům na hraně.
„Užívám si to víc než hokej, na který jsem byl zvyklý z Evropy.“
Co spolupráce s trenérem brankářů Roope Koistinenem? Nesnaží se vás předělat po vzoru finské brankářské školy?
Nesnaží, pracujeme především na detailech. Pomohl mi zvyknout si na úzké kluziště.
Kde u sebe cítíte největší změnu?
V menší agresivitě v brankovišti. V Evropě jsem se hodně dostával mimo brankoviště, to si v zámoří nemůžete dovolit, protože pak je minimální šance, že dokážete zareagovat na střelu nebo přihrávku. Jsem trpělivější.
Michal Postava | Foto: theahl.com
Vašich kvalitních výkonů si všiml i Detroit a povolal vás nahoru. Jak blízko byl první start v NHL?
Podle mě docela dost, ale nestresoval jsem se. Prostě jsem tam šel s tím, že budu pracovat jako doposud a buď to přijde, nebo ne. Zatím nepřišlo, ale o to větší mám motivaci.
Dá se říct, že příští sezona pro vás bude klíčová? Doběhne vám dvouletý nováčkovský kontrakt, v brankovišti Red Wings je obrovská konkurence. Navíc ji ještě zvedne Carter Gylander.
Asi ano. Nicméně právě tahle konkurence mě motivuje k tomu, abych ukázal, že si v Detroitu zasloužím pokračovat. Makám naplno a věřím, že se mi to vyplatí.
Chutná vám život v Grand Rapids?
Teď je tu asi nejlepší období, kdy máme slunce a relativně teplo. Zima byla náročná, chladno, větrno, nebyl prostor na procházky… S tím jsem bojoval, ale ve výsledku si nemám na co stěžovat.
„Kluci z Česka nám v začátcích hodně pomohli.“
V klubu působí i další Češi – Jakub Rychlovský a Ondřej Becher. Trávíte spolu volný čas?
Jasně. Kluci nám v začátcích hodně pomohli. Když je prostor, chodíme spolu nakupovat, na bowling nebo si zahrajeme pickleball, který je tady hodně populární.
Proběhla během sezony komunikace s trenérem brankářů národního týmu Ondřejem Pavelcem?
Zatím ne. Když by k tomu došlo, byl bych samozřejmě rád, ale zároveň z toho nedělám tragédii. Soustředím se na klub, to je hlavní důvod, proč jsem tady.
Sledoval jste letošní počínání Komety?
Jo, s klukama jsme se různě vsázeli, když naše týmy hrály proti sobě.
„Mám radost, že je Přerov z nejhoršího venku.“
A jak jste z toho vyšel?
Padesát na padesát. No… Spíš vyhrával Kuba Rychlovský. Ale hlavně, že byla sranda. (směje se)
Co říkáte na dění kolem Přerova?
S některými bývalými spoluhráči jsem byl v pravidelném kontaktu a zajímal se, jak situace vypadá. Mám radost, že jsou z nejhoršího venku. Přerov si Maxa ligu zaslouží.
Share on Facebook
